gtag('config', 'AW-761394327'); !-- End Google Tag Manager (noscript) →

Předkupní právo 2018

21. 12. 2017 | Koupě nemovitosti, Právo, Prodej nemovitosti, Realitní rádce

Prodáváte nemovitost? Dejte si pozor na předkupní právo

Díky zákon 460/2016 Sb. se nám od 1.1.2018 vrací předkupní právo. Tedy povinnost při podílovém spoluvlastnictví nabídnout nemovitost spoluvlastníkům. Novela zákona, která si slibovala odstranění komplikací ve vlastnictví nemovitých věcí, pokud společnou věc má zapsáno několik spoluvlastníků. Opět vstoupilo v platnost předkupní právo, kdy nejprve musí být nemovitá věc nabídnuta k odkoupení ostatním spoluvlastníkům. Cílem bylo, aby se do budoucna majetkové podíly sjednocovaly. Změna zákona, ale řadu prodejů zkomplikovala. Předkupní právo usnadňuje i komplikuje.
V praxi se často stává, že k nemovité věci má spoluvlastnický podíl několik vlastníků. Dochází k tomu
například při dědickém řízení a zděděné podíly na rozděleném majetku se mohou dále dědictvím
rozdělovat. Jakmile chtěl některý z vlastníků svou část majetku prodat, dostává se k uzavřenému
majetku rodiny třetí osoba. Cílem novely zákona bylo především to, aby měli stávající majitelé
možnost odkoupit podíl přednostně. Tím by se do budoucna mohl majetek objevit opět pod
vlastnictvím pouze jedné z osob a jeho správa a nakládání s majetkem by se zjednodušilo. Bohužel ale nastal problém, který nejvíce pocítili majitelé bytů v bytových domech.

Co je předkupní právo

Předkupní právo vymezuje nárok každého spoluvlastníka, aby mu byla prodávaná věc nabídnuta ke
koupi přednostně, a to za stejných podmínek jako zájemci o nemovitost. Po sepsání kupní smlouvy
s novým zájemcem máte tedy povinnost s jejím obsahem seznámit spoluvlastníky. Ti se do 3
měsíců mohou rozhodnout, že zakoupí podíl na nemovitosti. Pokud se tak rozhodnou, musí dostat
přednost před původním kupujícím. Po třech měsících od oznámení jejich nárok zaniká a je možné
dokončit původní prodej. Jestliže ale nedojde k oznámení prodeje spoluvlastníkům a nemovitost je
v katastru přepsána na nového majitele, počíná běžet lhůta 3 let, kdy je možné uvedený zápis
napadnout a požadovat prodej spoluvlastnického podílu mezi stávající majitele.

Jak předkupní právo komplikuje prodej

Největší problémy se začaly objevovat v případě bytových domů, kdy k bytové jednotce náleží
garážové stání, sklep nebo podíl na příjezdové cestě. Pokud není sklep nebo garáž vymezena jako
samostatná jednotka, ale pouze jako podíl na společném prostoru v domě, vztahuje se na vás
povinnost nabídnout prodej garáže nebo sklepa nejprve ostatním obyvatelům v domě. Jak to
v praxi vypadá? Objeví se kupec na váš byt, vy s ním sepíšete kupní smlouvu a obsah kupní smlouvy
musíte předložit ostatním spoluvlastníkům. To znamená obeslat dopisem i stovky jiných osob. Po
odeslání dopisů a informování všech zúčastněných počíná běžet lhůta 3 měsíců. Celé 3 měsíce musí
stávající kupec čekat, zda bude jeho prodej realizován.

Předkupní právo snižuje hodnotu nemovitosti

V případě sklepa nebo garáže je předkupní právo velkou komplikací. Kupující je považuje za součást
bytu a bez nich pro něj nemá nemovitost stejnou hodnotu. Pokud si místo bytu s garáží kupujete byt,
kde nebudeme mít možnost parkování, budete žádat vysokou slevu z kupní ceny nebo rovnou
odmítnete takový byt zakoupit. Předkupní právo nejen že celý proces zdrží, ale často jej přímo zmaří.

Předkupní právo komplikuje získání hypotečního úvěru

Jestliže kupujete nemovitost na hypoteční úvěr, banka přímo požaduje, aby byly vymezeny práva
k užívání příjezdové cesty. Jak ale získat hypotéku, když podíl na příjezdové cestě musí být nabídnut
nejprve k odkoupení stávajícím majitelům? Naštěstí se do budoucna připravuje novelizace tohoto
zákona.
Změna v předkupním právu by se měla objevit po roce 2020 a komplikované prodeje garáží a sklepů
se znovu usnadní.

Pokud byste potřebovali řešit prodej v rámci předkupního práva,

neváhejte se na nás obrátit.

Stavba je součástí pozemku

24. 8. 2014 | Právo, Realitní rádce

Stavba je součástí pozemku

Součástí pozemku je prostor nad povrchem i pod povrchem, stavby zřízené na pozemku a jiná zařízení s výjimkou staveb dočasných, včetně toho, co je zapuštěno v pozemku nebo upevněno ve zdech.

Ani po 1. 1. 2014 však nebudou součástí pozemku tyto stavby:

  • podzemní stavby se samostatným účelovým určením (např. metro, tunel, podzemní parkoviště)
  • dočasné stavby
  • inženýrské sítě (vodovody, kanalizace, el. vedení)
  • stroj a jiné zařízení upevněné do pozemku nebo upevněné ve stavbě na něm postavené, pokud je taková výhrada zapsaná v katastru nemovitostí
  • věci, o kterých tak stanoví zákon a nelze-li je přenést z místa na místo bez porušení jejich podstaty (např. pozemní komunikace)

Pro stavby, které ke dni účinnosti nového občanského zákoníku již existují, se uplatní přechodná ustanovení, která rozlišují následující případy:

a) stavba i pozemek jsou ve vlastnictví jedné osoby:

Stavba se stane součástí pozemku. To znamená, že dnem účinnosti zákona se již nejedná o dvě samostatné věci, od tohoto okamžiku tudíž bude možno disponovat již jen pozemkem, přičemž všechny tyto dispozice se budou týkat i staveb na něm umístěných (výjimka bude platit pro tzv. dočasné stavby).

b) stavba a pozemek mají rozdílného vlastníka:

Stavba se nestává součástí pozemku, zůstává samostatnou nemovitou věcí. Vlastník pozemku, jakož i vlastník stavby na něm postavené budou mít vzájemné předkupní právo

Nové vymezení nemovitých věcí

24. 8. 2014 | Právo, Realitní rádce

Nové vymezení nemovitých věcí

Nemovité věci jsou všechny pozemky a podzemní stavby se samostatným účelovým určením (např. metro, tunely, podzemní parkoviště), jakož i věcná práva k nim (např. zástavní právo, věcné břemeno), a práva, která za nemovité věci prohlásí zákon (např. právo stavby). Stanoví-li jiný právní předpis, že určitá věc není součástí pozemku, a nelze-li takovou věc přenést z místa na místo bez porušení její podstaty, je i tato věc nemovitá (jedná se např. pozemní komunikace).

Nově podle NOZ se rozlišují hmotné nemovité věci (např. pozemky) a nehmotné nemovité věci (např. zástavní právo k pozemku).

Novinky v právní úpravě nájmu

24. 8. 2014 | Právo, Realitní rádce

Novinky v právní úpravě nájmu

  • NOZ se bude aplikovat na všechny nájmy bytu a nájmy nemovitých věcí ode dne 1. 1. 2014 (s výjimkou tzv. pachtu), i když byla smlouva uzavřena před tímto datem

Obecné koncepční změny:

  • stačí, aby bylo ze smlouvy patrné, že se jedná o nájemní smlouvu, co je předmětem nájmu a kdo je pronajímatel a nájemce; nic dalšího nemusí být uvedeno, dokonce ani výše nájemného, NOZ obsahuje podpůrná ustanovení pro vše, co nebylo výslovně sjednáno ve smlouvě
  • na návrh vlastníka nemovité věci je možné zapsat nájem do katastru nemovitostí
  • pronajmout lze i věc, která v budoucnu teprve vznikne, lze-li ji dnes dostatečně přesně určit
  • nájemce se může domáhat ochrany sám vůči třetím osobám, které jej ruší v jeho nájemním právu, nebo dokonce žádají vydání věci; může však stále požadovat ochranu také po pronajímateli
  • pokud si strany dojednají dobu nájmu delší než 50 let, platí domněnka, že nájem byl sjednán na dobu neurčitou (tedy přesný opak toho, čeho chtěly smluvní strany dosáhnout), v prvních 50 letech je však možné vypovědět nájem pouze z důvodů stanovených ve smlouvě a v ujednané výpovědní době
  • po dobu nájmu provádí běžnou údržbu věci nájemce, ostatní údržbu a všechny opravy věci provádí pronajímatel
  • i když není v nájemní smlouvě nic uvedeno, je nájemce povinen užívat věc jako řádný hospodář
  • do podnájmu může dát nájemce věc jen s předchozím souhlasem pronajímatele
  • nájemné se platí v ujednané výši, nebyla-li výše stanovena, pak ve výši obvyklé v době uzavření nájemní smlouvy s přihlédnutím k nájemnému za nájem obvyklých věcí za obdobných podmínek
    • při změně vlastníka pronajaté věci, přecházejí práva a povinnost z nájmu na nového vlastníka
      • pro nového vlastníka však nejsou závazné ty povinnosti z nájemní smlouvy, které nevyplývají přímo ze zákona a o nichž nový vlastník nevěděl
      • neměl-li nový vlastník rozumný důvod pochybovat, že kupuje věc, která není pronajata, má právo vypovědět nájem do tří měsíců poté, co se dozvěděl, že věc je pronajata a kdo je nájemcem
      • z důvodu změny vlastnictví nemá pronajímatel právo vypovědět nájem bytu, ve kterém nájemce bydlí