733 187 300 power@re-max.cz
Daň z nemovitých věcí

Daň z nemovitých věcí

Koupili či prodali jste během minulého roku nemovitost ?

daň z nemovitosti

Potom se Vás týká daň z nemovitých věcí

Tedy se na Vás vztahuje povinnost podat do konce ledna roku následujícího daňové přiznání. Tato daň se na rozdíl od jiných platí dopředu.

Jakou formou se daňové přiznání podává ?

Tiskopis včetně všech příloh je k dispozici na finančních úřadech, v elektronické podobě ho najdete také zde, případně pokud vlastníte datovou schránku, máte povinnost ji k tomuto účelu použít.

Týká se podání daňového přiznání všech majitelů nemovitostí ?

Nikoliv. Jestliže už jsem podal daňové přiznání dříve a nedošlo u nemovitosti ke změně okolností rozhodných pro vyměření daně, například nástavbě dalšího podlaží, bude mi daň vyměřena finančním úřadem ve výši poslední známé daně, případně upravené z důvodu změny sazeb a podobně.

Musím také podat dodatečné přiznání pokud jsem prodal / koupil nemovitost a v daném katastru mám ještě další nemovitost.

Přiznání k dani z nemovitých věcí musejí podávat i majitelé novostaveb.
Daňové přiznání musí podat též majitelé nemovitých věcí v katastrech, kde v loňském roce proběhla tzv. digitalizace.

Placení daně
Na placení daně ještě máte čas. Přijde Vám složenka. Pokud daň nepřesáhne 5 000,- Kč, je nutné ji uhradit do konce května. Pokud bude vyšší, můžete peníze poslat ve dvou splátkách. První má splatnosti opět na konci května, druhá na konci listopadu. Nově je možnost platit tuto daň přes SIPO.

Formulář ke stažení či interaktivní vyplnění zde: http://www.penize.cz/formulare/66952-priznani-k-dani-z-nemovitosti.

Online návod zde : https://m.youtube.com/watch?feature=youtu.be&v=d_TPE_yTQ94

Daň z nabytí nemovitých věcí

Daň z nabytí nemovitých věcí

daň koupě nemovitosti

Daň z nabytí nemovitých věcí

(dříve nazývaná jako daň z převodu nemovitostí)

Poplatníkem je nabyvatel. POZOR! Dříve to by prodávající.

Sazba daně – 4 %

Výpočet daně – součin základu daně zaokrouhleného na celé stokoruny nahoru a sazby daně

Základ daně – nabývací hodnota nemovité věci snížená o uznatelný výdaj

Uznatelný výdaj – odměna a náklady prokazatelně zaplacené poplatníkem znalci za znalecký posudek, jehož předložení je vyžadováno zákonem

Od 1.1.2014 se vypočítává z ceny sjednané v kupní smlouvě nebo z tzv. srovnávací daňové hodnoty (která se rovná 75 % zjištěné ceny ze znaleckého posudku nebo 75 % směrné hodnoty stanovené finančním úřadem).

V daňovém přiznání si poplatník vybere, jestli chcete sjednanou cenu porovnávat s cenou zjištěnou znaleckým posudkem (poté jej přiloží jako přílohu daňového přiznání) nebo zda nechá na finančním úřadu, aby sjednanou cenu porovnal se svými údaji o cenách daného typu nemovitostí v daném místě a čase (tzn. aby posoudil tzv. směrnou hodnotu). Pokud mu poplatník dá málo informací o převáděné nemovitosti (zohledňuje se druh, poloha, účel, stav, stáří, vybavení a stavebně technické parametry nemovité věci,) a finanční úřad proto nebude schopen směrnou hodnotu určit, vyzve stejně poplatníka k předložení znaleckého posudku.

Nicméně směrná hodnota se určuje pouze u těchto nemovitostí (dle důvodové zprávy k zákonu se jedná o 80 % obchodů na realitním trhu):

a)     pozemku, jehož součástí je stavba rodinného domu, stavba pro rodinnou rekreaci nebo stavba garáže, a u pozemku tvořícího s těmito stavbami funkční celek,

b)     stavby rodinného domu, stavby pro rodinnou rekreaci nebo stavby garáže, nejsou-li tyto stavby součástí pozemku ani práva stavby, a u pozemku tvořícího s těmito stavbami funkční celek,

c)     jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, a u pozemku tvořícího s touto jednotkou funkční celek,

d)     nemovité věci tvořící příslušenství k nemovitým věcem uvedeným v písmenech a) až c),

e)     pozemku bez trvalého porostu, na němž není zřízena stavba a k němuž nebylo zřízeno právo stavby.

Směrnou hodnotu můžete určit zde : https://www.financnisprava.cz/cs/dane/dane/dan-z-nabyti-nemovitych-veci/urceni-smerne-hodnoty/2018 

ÚČTY PRO ZAPLACENÍ:

V případě ostatních nemovitých věcí než je shora uvedeno, u kterých nelze tuto směrnou hodnotu určit, např. budov hotelů, budov nebo hal pro obchod, průmysl, zemědělství, dopravu, apod., bude potřeba nadále předkládat znalecký posudek povinně, neboť finanční úřad nebude (schopen) určovat směrnou hodnotu dle tabulkových cen, ale bude nutné hodnotu nemovitosti vždy konkrétně posoudit v terénu znalcem. Je-li znalecký posudek přikládán povinně, je úplata za něj odečitatelná ze základu daně.

Daň z přidané hodnoty u pozemků

  Daň z přidané hodnoty u pozemků od 1.1. 2014

V zákoně o DPH již od 1. 1. 2014 není uveden pojem stavebního pozemku. Nová právní úprava jde jinou cestou, zjednodušeně řečeno, po 1. 1. 2014 bude od DPH osvobozen jen ten pozemek, který je nezastavěn, bez stavebního povolení či souhlasu s provedením ohlášené stavby.

Dodání pozemku je tedy dle ust. § 56 odst. 2 zákona o DPH osvobozeno pouze, jde-li o pozemek, na kterém současně:

a) není zřízena stavba spojená se zemí pevným základem;

b) není inženýrská síť a

c) nemůže být podle platného a účinného stavebního povolení nebo udělení souhlasu s provedením ohlášené stavby stavba provedena.

  Zákon říká:

Stavební povolení nebo udělení souhlasu s provedením ohlášené stavby nelze ztotožňovat s územním rozhodnutím, s rozhodnutím o umístění stavby, ani s právem stavby. Skutečnost, zda je stavba resp. inženýrská síť vlastněna stejnou osobou jako pozemek nebo třetí osobou, není podstatná. Osvobození pozemku je vázáno na absenci stavby spojené se zemí pevným základem; existence movité stavby osvobození nebrání. Pokud jde o inženýrskou síť, není pro účely nového ust. § 56 odst. 2 zákona o DPH podstatné, zda je spojena se zemí pevným základem či nikoliv.

Dodání pozemku je dále dle ust. § 56 odst. 3 zákona o DPH osvobozeno také po uplynutí 5 let od vydání prvního kolaudačního souhlasu nebo ode dne, kdy bylo započato první užívání stavby. Zde je při uplatňování DPH třeba vycházet z principu nedělitelnosti režimu zdanění stavby a přiléhajícího pozemku.

Při dodání předmětného pozemku v r. 2014 uskuteční plátce zdanitelné plnění s datem uskutečnění tohoto zdanitelného plnění dle § 21 odst. 3 zákona o DPH v novém znění. Zdanění bude v daném případě podléhat jen rozdíl mezi celkovou úplatou za plnění a částkou uhrazenou jako záloha v roce 2013 (samozřejmě pokud nebudou hrazeny v roce 2014 další – již dani podléhající – zálohy).

Podle § 56 odst. 1 stávajícího znění zákona o DPH i podle § 56 odst. 3 tohoto zákona v novém znění od 1. 1. 2014 činí délka lhůty, po jejímž uplynutí od vydání prvního kolaudačního souhlasu nebo od data prvního započetí užívání stavby je převod dotčených věcí osvobozen, 5 let. To ale neplatí pro převod všech nemovitostí. Bod 2. přechodných ustanovení čl. II zákona č. 502/2012 Sb. stanoví, že u převodu staveb, bytů a nebytových prostor nabytých přede dnem účinnosti zákona č. 502/2012 Sb. (před 1. 1. 2013) se použije lhůta uvedená v ust. § 56 zákona o DPH ve znění účinném do 31. 12. 2012.

  V praxi

Prakticky to znamená, že u staveb, bytů a nebytových prostor nabytých do konce r. 2012 platí pro osvobození jejich převodu časový test v délce 3 let, zatímco pro uvedené nemovitosti nabyté po 1. 1. 2013 v délce 5 let. Toto přechodné ustanovení zůstává v platnosti i po 1. 1. 2014 a u vyjmenovaných nemovitostí (staveb, bytů a nebytových prostor) je tak z hlediska délky lhůty, po jejímž uplynutí, je jejich převod osvobozen od daně, speciálním ustanovením.